Listopad 2008

Něco o mně :D

29. listopadu 2008 v 20:14 | Sherin |  Deník
1. Jméno: Petra
2. Vaše nálada?: super, dneska byl super den :)
3. Kolik je hodin?: 18:55, 29.11.
4. Narozeniny: 1.10.
5. Jméno tvých rodičů: Michaela, Stanislav
6. V kolika letech tě měli rodiče: eee…mámě bylo 30 a tátovi 34?
7. Kolik měříš: asi…163
8. Tvoje číslo boty: 37-38
9. Styl oblečení: tak tohle newim…zrovna ho měnim, takže zatím nějaká míchanice :D


OBLÍBENÉ
10. Barvy: černá, fialová, červená
11. Filmy: Ttim Burton´s The Nightmare Before Christmas, Sweeney Todd a vůbec všechny, kde hraje Johnny Depp a režíruje to Tim Burton, je to prostě úžasná dvojka :D
12. Seriály: na seriály moc nejsem
13. Telenovely: :D vtipná otázka teda fakt…
14. Hudební interpreti: Nightwish, Apocalyptica, Tarja Turunen, je jich dost
15. Typ bot: moje láska na věčný časy (i když…navěky nevydržej) : moje černý šněrovací kecky do půli lýtek
16. Písničky: podle nálady, ale na Nightwish mam náladu vždycky :D
17. Herci: Johnny Depp
18. Herečky: oblíbený herečky nemam
19. TV postava: …asi žádná, jelikož se nedívám na TV seriály
20. Kytka: mam ráda všechny kytky…
21. Politická strana: :D nesnášim politiku, takže nemam ani oblíbenou politickou stranu, všichni to jsou svině!!! :D
22. Číslo: 13 (přijde vám to divný? Nešťastný číslo 13 a já ho mam jako oblíbený a šťastný číslo? Njn, prostě to tak je, ale třeba pátek 13. je můj nejlepší den roce a jinak mě úplně všude ty 13 pronásledujou :D)
23. Roční období: všechny kromě zimy, je moc studená, sice mam ráda sníh, ale moc studenej, a na létě mi vadí až moc sluníčka :D, takže z toho vyplívá, že jaro a podzim, ale z toho asi ještě nejvíc podzim, takže konečný výsledek podzim je nej!! :D
24. Počasí: mlha (taky asi zvláštní, ale mam ji ráda)
25. Pití: všechny džusy
26. Jídlo: …..mam ráda všechno jídlo :D


VOLBY:
27. Matika-čeština: matika (taky podívná volba? :D njn, já sem divná)
28. Techno-Tekkno: ani jedno
29. Růžová-černá: samozřejmě že černá!!!
30. Moře-hory: asi moře, hory jsou moc studený, ale když na nich není sníh, tak kldině
31. Kočka-pes: kočka je taková vznešená, ale pes je hravej a kamarádskej, každej se něčim super, takže tady newim, jak se rozhodnout…
32. Velkoměsto-vesnice: něco mezi, vesnice…tam se nic nesežene a lidi ve velkoměstě bývají taky neohleduplní
33. Cola-Pepsi: nemusim ani jedno, ale když už tak Pepsi
34. Láska-přátelství: láska je důležitá a bez přátelství není láska, takže obojí
35. Čokoláda-želé: čokoláda
36. Jeden nejlepší kamarád-více dobrých přátel: tak to newim…je to dobrý mít jednoho nejlepšího kamaráda, ale k tomu i několik dobrých přátel
37. Televize-počítač: počítač
38. Activia-Yoplait: Activia
39. Pastelky-fixy: pastelky, dá se s nima líp stínovat a celkově líp pracovat
40. Horory-komedie: obojí, protože pokaždý mam náladu na něco jinýho
41. Kreslení-čtení: obojí, to si neumim vybrat, sice kreslit moc neumim, ale baví mě to :D
42. Pop-metal: metal 4ever!!!
43. Lide.cz nebo Xchat: spíš asi Lide.cz

44. Afrika-Asie: newim…ani v Africe ani v Asii jsem nebyla :D


OTÁZKY
45. Jaký hudební styl je vám nejblíž?: tak samozřejmě metal!! různý druhy metalu, třeba gothic metal atd….
46. Kterou písničku by jste zvolili jako českou hymnu? ta naše není špatná…
47. Záleží vám na názoru ostatních? záleží a někdy až moc a dam mu přednost před mym vlastnim :(
48. Nosíte náramky a řetízky? jak kdy…
49. Spíte s plyšákem? no…. :D ano
50. Který film vás rozbrečí? nejsem ten typ, kterej u filmů brečí…nebo se ještě prostě takovej nenašel
51. Věříš české policii?: zcela upřímně?….ne :D
52. Úchylky? : na to by měl bejt celej další dotazník :D
53. Závislosti: hudba (hlavně metal!!), knížky, kreslení, tanec a cokoli kreativního, jo a málem bych zapomněla…čokoláda!!!
54. Umíte tančit? : teď se to ve škole učim a je to booží :D
55. V kolika letech byla vaše 1. pusa? : eee…já newim… :D
56. Umíte hrát na nějaký nástroj? : příčná flétna a dneska začínám na housle a od pololetí chci hrát na cello!!!
57. Věříte v magii? : jo!!
58. Věříte v osud? : řekla bych, že existuje, ale myslim, že ho můžem změnit
59. Spoléháte na náhody? jak kdy....
60. Jak dlouho vydržel váš nejdelší vztah? No...asi 2 roky,tušim...
61. Kdyby jste mohli být někdo jiný, kdo by to byl? : chtěla bych bejt upír :D
62. Čeho se bojíte? : občas některých lidí, pak taky se bojim, že ztratim někoho z rodiny a přátel a vůbec někoho mně blízkýho a na kom mi záleží a
63. Máte rádi adrenalin? : přiměřeně :D
64. Věříte na posmrtný život? : myslim, že když člověk umře, tak že se prostě nevypaří, že se z něj stane třeba znova člověk, ale narodí se v jiný době na jinym místě a tak…
65. Věříte v Boha? : na boha ne, ale na nadpřirozený síly jo
66. Chtěli by jste žít v jiné době? : možná v minulosti…v budoucnosti určitě ne
67. Zakládáte si na vzhledu? : na svým nebo vzhledu jiných lidí? :D tak samozřejmě na mym vzhledu mi záleží a na vzhledu ostatních taky záleží, ale nedávam na to takovej důraz
68. Riskovali by jste život? : pro své blízké určitě
69. Jste pomstychtiví? : :D občas trošičku…
70. Jste teď zamilovaní? : podle toho jak, jestli do něčeho a ne do někoho, tak jo :D
71. Byli jste někdy na táboře? : ne, protože já na todle moc nejsem
72. Vaše největší lež? : já newim…moc nelžu, jenom takový malý lži nebo neřeknu celou pravdu, což není lhaní :D
73. Kdo je váš nejlepší kamarád? : mam dvě nej kámošky : Martu a Báru
74. Baví vás škola? : teď už celkem jo, ale dřív jsem ji nesnášela, ale to bude asi tim, že teď tam mam kámošky :)
75. Co jste kdy komu záviděli? : co jsem kdy komu záviděla? Třeba to jak je odvážnej a tak, prostě povahový rysy nebo třeba závidim lidem, kteří maj přírodně černý vlasy…chtěla bych taky!!! :D
76. Řídíte se módou? : ani ne, nosim, co se mi líbí…
77. Jaký používáte parfém? : :D na to vždycky zapomenu, takže žádný :D
78. Jakou značku jídla preferujete? : značku jídla? Konkrétně žádnou, preferuju francouzský značky jídla ;)
79. Co vás dokáže rozhodit? : ale jo, takový věci nebo lidi jsou, ale teď se mi nechce přemejšlet :D
80. Co chcete v životě dokázat? : chtěla bych vydat knížku, najít si práci, která mě baví a vůbec najít sama sebe (já wim, zní to bláznivě, ale prostě někdy vůbec sama sebe nepoznávam)
81. Jste puntičkáři? : sem strašná puntičkářka na sebe, chtěla bych všechno dělat bezchybně, ale to nejde :(
82. Plánujete dopředu? : podle toho třeba jak kdy a o co se jedná, ale jinak plánuju třeba tejden dopředu, jinak dál ne…
83. Jste "citlivky" nebo "drsňáci"? : tak já jsem typická citlivka, snadno se psychicky sesypu :(
84. Dokázali byste strávit celý život s jedním člověkem? : řekla bych, že ano, kdyby byl nějak přijatelně snesitelnej :D
85. Jak jste na tom s inteligencí? : doufam, že dobře :D, ale s logikou je to horší, nemam totiž logický myšlení :DD
86. Máte rádi děti? : většinu ano, ale když to jsou nějaký ufňukaný, rozmazlený, nevychovaný a otravný děti, tak moc ne
87. Koho ze slavných nenávidíte? : že bych někoho ze slavných nenáviděla to se nedá říct...
88. Pochybujete o ostatních? : o ostatních ne, ostatním věřím, ale pochybuju o sobě a to hodně!!
89. Měli jste někdy depresi? : tak tato otázka mě upřímně pobavila :D, depku jsem měla zrovna nedávno


BUDOUCNOST
90. Moje vysněná dovolená by byla: boože! Já newim, prostě na nějakympěknym místě s fajn lidma nebo člověkem
92. Můj vysněný partner by měl být.... až ho uvidim, tak ho poznam :D
91. Můj největší sen je... bejt odvážnější a vůbec se malinko celkově změnit…
93. Moje ideální rande by bylo…. Kdy a kde je jedno, hlavní bude ten člověk
94. Kdybych si měl/a na opuštěný ostrov vzít jednu jedinou věc, byl/a/o by to….já newim…
95. Děti plánuju ...jo, plánuju, ale TEĎ ještě ne :D
96. Vaše nálada teď? : pořád supeer!! :DD
97. Kolik je hodin? 19:57, stále 29.11. :D
98. Co půjdete dělat až dopíšete tento dotazník? : půjdu se dívat na televizi
99. Na co myslíte? : to mam jako napsat? Sama nestíham, každou vteřinu jiná myšlenka :D
100. Jak vidíš sebe za pár let? : tak to newim…doufam, že se mi splní to, jaká bych chtěla bejt, ale to vám neřeknu ;)

Sobota 29.listopadu 2008 podruhé

29. listopadu 2008 v 18:07 | Sherin |  Deník
17:59
Takže už asi ve tři jsem sice byla zpátky, ale nestihla jsem sem napsat. Nejdřív jsme šly do knihovny, kde jsem našla něco k hraní na housle, objednala si je ze skladu a pokračovaly dál v cestě do Nosferatu. K návštěvě Nosferatu neni moc co říct, ale to hlavní: mam ten korzet!!! :) Mam ho jako k Vánocům, protože na to, aby mi ho máma koupila jentak, byl moc drahej, ale mam ho!! :)) Jsem strašně šťastná, protože dneska se mi zdál ještě hezčí, než ve středu. Takže to je asi tak vše, co se k tomu dá říct. Pak jsme se vracely zpátky domů přes knihovnu pro ty knížky, který mezitim našli ve skladu. Mam dost materiálu, abych se alespoň trochu na housle naučila a jelikož jsem si pučila i jednu o tom jak se hraje na cello (:D), tak budu i tom něco vědět ;). Prostě celkově dnešek byl boží, za chvíli pudu zkoušet něco z těch houslí vyloudit, ale nebojim se, že se ozve něco skřípavýho, protože jsem to už asi před rokem zkoušela a na prázdných strunách jsem zahrála podle mého sluchu (kterej mam řekla bych už docela dost dobrej, protože už od první třídy hraju na nějakej nástroj a chodim různě s rodičema třeba na koncerty a do opery), že to byly poměrně čistý tóny. Takže hurá do toho!

Vaše Sherin

Sobota 29.listopadu 2008

29. listopadu 2008 v 9:44 | Sherin |  Deník
9:44
Takže asi za 15 minut vyrazím s mámou do Nosferatu pro ten korzet, už se staršně těšim!! :) Až ho budu mít (teda pokud se nestane něco, že mi třeba absolutně nebude nebo bude vyprodanej, což doufam, že ne!!), tak ho vyfotim a fotku vám sem dam, ju? ;) A ještě po cestě se stavíme v knihovně na Mariánským náměstí, protože potřebuju nějaký ty noty a etudy atd. k tomu, abych se naučila hrát na housle a následnovně na cello :). Takže zpátky doma budu tak v....asi ve dvě hodiny nebo možná už v jednu, takže zatim pa.

Vaše Sherin

Něco málo o Marcovi

29. listopadu 2008 v 9:07 | Sherin |  Nightwish
Jméno:

Marco Tapani Hietala

Datum narození:
14.01.1966

Místo pobytu:
Kerava

Zájmy:
Sci-fi, fantasy a horrorové filmy a knihy, videohry

Zlozvyky:
Extrémní lenost

Hudební minulost:
Aktivní hudební rodinná minulost. Poznával jsem jazz, rock a klasiku již od narození. Na kytaru a basu hraji od 12. 3 roky klasické kytary, vokální a hudební teoretická studia v hudební vysoké škole. 2krát tolik basy a lekce hudební teorie na konzervatoři Oulunkylä Pop a Jazz.

Nástroj:
Warwick infinity basses a Warwick amps

Hudební idol:
Tyto osoby jsou/byly dobří v tom co dělají/dělaly.
Basa: Geezer Butler, Bob Daisley
Vokální: Ronnie James Dio, Rob Halford, Kate Bush

Životní idol:
Neil Armstrong(První člověk procházející se po měsíci nebo nějaké tajné planině v poušti v Americe, jak někteří lidé tvrdí))

Životní filozofie:
"Žít a nechat žít"

Místo, kam by se chtěl podívat:
Vesmír

Co ho rozesměje:
Lechtání

První koupené album:
Já a můj bratr jsme otravovali otce, aby nám koupil od Rainbow album "Long live rock´n´roll". První album, které jsem si koupil za své peníze bylo Iron Maiden "Killers" nebo Black Sabbath "Mob rules". Nevzpomenu si které.

Největší úspěch s Nightwish:
Album "Once" a úspěch, který rostl a překonal naše očekávání

5 nejoblíbenějších alb:
Rainbow: Long Live Rock´n´Roll
Black Sabbath: Heaven and Hell
Judas Priest: Painkiller
Thin Lizzy: Live ´n´Dangerous
Deep purple: Burn
A ještě spousta alb, které mám rád jako tyto.

Nej šou skupiny:
Bylo mnoho dobrých vystoupení a není lehké vybrat jen jedno. V poslední době byly skvělé v roce 2005 pravděpodobně Wacken Německo, Hammersmith Anglie a Hartwall arena Helsinki.

Krácení času na cestách:
Knihy, filmy, videohry, příležitostné pití

Příprava na koncert:
Ó jé! Příležitostné pití

Podivné zážitky:
Hej, tohle je divný!

Nejhorší noční můra na jevišti:
Ztratit hlas

Nejhorší noční můra všeobecně:
Kdyby se něco přihodilo mé rodině a já byl pryč a nemohl nic dělat.

Oblíbená píseň z Nightwish:
The Siren

Oblíbená skupina/hudebník:
Nemám zrovna žádného favorita, ale Black Sabbath a cesta Tony Iommiho ovlivnila mé vlastní hraní.

Oblíbená kniha:
Jé, Pán prstenů. Je to klišé nebo co?

Oblíbený nápoj:
Pivo - ležák

Oblíbené jídlo:
Finský salám zvaný "lenkki"

Oblíbený film:
Originální trilogie Star Wars

Oblíbený TV pořad:
Myslím si, že televize se dá rozšířit o DVD přehrávač nebo herní konzoli. Jinak je to mrhání časem. Stále koukám na Babylon 5. Možná tam dnes běží i něco kvalitního, ale tohle mě celkem zaujalo.

Nejhloupější otázka která ti kdy byla položena:
Můžeš mi říct data narození, adresy a telefonní čísla všech členů kapely?


Pátek 28. listopadu 2008

28. listopadu 2008 v 21:32 | Sherin |  Deník
Takže omlouvám se, že píšu až dnes, tento týden byl docela záhul a ještě bude:D. Ale přesto ve stručnosti shrnu události celého týdne. Pondělí a úterý přeskočim, nic zajmavýho se nestalo, nebo teda alespoň myslím, už si to nemapatuju :D. Takže středa jsem skončila ve škole ve dvě hodiny a byla jsem domluvená s kámoškou Majdou z Roztok (to je město, kde bydlim, pro ty co nevědí), že se sejdeme v metru na Národní třídě a pojedem do jednoho suprovýho obchodu s gothic věcičkama. Jsem si tam totiž přes internet (kdyžtak adresa TADY) vyhlídla jeden super korzet k šatům na ples. Jen co jsem do toho obchodu vešla, už si mě získal, protože první, co jsem slyšela byli Nightwish!! Jsem se mohla zbláznit, sortiment obchodu úplně boží a ta hudba!! :D Radši to nebudu dál rozvádět, mohla bych tu ještě hodiny blábolit nesourodý a nic nedávajícíc smysl bláboly, radši si prohlídněte jejich stránky, mají tam veškerý sortiment.
Takže to byla středa, teď tu je čtvrtek. Byl to zezačátku klasickej čtvrtek, škola do dvou, pak doučování z matiky (nemyslete si, že když je to doučování, že jsem blbá na matiku, neni to doučování jako takový, spíš příprava na přijípačky, já jsem na matiku náhodou celkem dobrá), ale pak... :D ....pak jsem nešla domů jako každý jiný čtvrtek. Ne ne, šla jsem s kámoškou ze školy s Cut k ní domů a pak... :D ....jsme šly na Twilight!!! (budu používat anglickej název, protože se mi prostě líbí víc než českej) Jak já jsem se na ten film těšila, víc jak měsíc, nakonci jsem si myslela, že to už ani nevydržim, ale nakonec jo. Chvilkama mě jenom Cut štvala, jak pořád blábolila, jak je to trapný (:D), ale jinak v pohodě. U ní doma to bylo super, pučila mi asi 5 CD Nightwish, který už mam v počítači a jedno DVD s dalšími dvěma CD, který mi nechala přes víkend (moc jí za to děkuju, protože rodiče budou v neděli večer pryč v divadle, takže si to můžu pustit nahlas na celej barák :DD). Takže až na to její blábolení, jak to bude, je a bylo trapný (to se měnilo v průběhu dne, před filmem, že bude, při filmu, že je a po filmu, že bylo :D), jo a ještě, proč na to vůbec leze :DD, ale vydržela jsem to a byla tolerantní, pořád bylo lepší tohle poslouchat, ale jinak se super bavit, než tam jít samotná. Takže děkuju Cut, že tam šla se mnou, bylo to super ;).
A teď je tu už dnešek, ten vlastně nebyl zas tak významný, ale stejně byl něčím zvláštní... Takže ráno jsmese neučili, ve škole byl totiž Červený kříž a učili (nebo spíš si zopakovávali) jak se zastavuje krvácení atd. Pak byl tělák, který dneska byl náhodou docela snesitelnej :D. Jsem dokonce dala spodní podání při volejbale a trefila se do protihráčova pole :D (dobře já, co? :DD). Potom jsme měli po škole (ti co se přihlásili) předtaneční kurzy. Dneska jsem měla s sebou boty na docela dost vysokym podpatku (ze kterýho mi zezpod později, když jsem šla po Národní, upadla taková ta guma, co tam je :DD (taky dobře já teda :D)). Myslela jsem původně, že se zabiju na těch botách, takže o to víc mě překvapilo, že mi to v nich šlo celkem dobře (nechci se tu vychvalovat, ale šlo mi v nich tak nějak přirozeně, i když to byly teda podpatky jak kráva :D). To skončilo asi v 15:45 (jestli umim počítat a nejsem sklerotická, což nemůžu vyloučit v některých případech :D) a pak jsem od 16:50 měla na Jižním Městě hodinu na příčnou flétnu. Normální člověk by asi po hodině a půl tancování na vysokých podpatcích byl úplně mrtvej (a taky zvhledem k ostatním vyčerpávajícím událostem od začátku týdne, kdy jsem chodila domů většinou až tak v osm večer), ale já ne (a víte proč? :D možná to bude tim, že nejsem tak úplně normální :D), já naopak, byla jsem nabitá takovou energií, že mi to na flétně šlo nejlíp za poední měsíc (jsem dokonce odložila etudu, kterou jsem nehrála asi 3 týdny :D). Jsem zjistila, že hudba, tanec nebo třeba psaní (povídky, články na blog :D atd.) je pro mě něco jako droga neno závislost a že mě to právě nabíjí nějakým zvláštním druhem energie. Jsem s rozhodla, že od zítřeka začnu podnikat první kroky, abych mohla od pololetí začít hrát ne cello. Začnu hrát na housle :). Já vím, není to cello, ale podobá se to tomu. A jakto, že zrovna zítra? Prostě se mi chce zítra :D, housle jedny doma máme, tak proč ne?
A už radši končím, protože jsem tu utvořila docela dost dlohuý sloháč jako vždycky, když o něčem takovým začnu psát :D. Tak já napíšu další sloháč zase zítra, ju? ;)

Vaše Sherin

Čtvrtek 20. listopadu 2008

20. listopadu 2008 v 19:06 | Sherin |  Deník
Tak jsem si tak říkala, že jsem sem už dlouho nenapsala nějaký svoje kecy :D. Když já moc nevim, o čem psát. Všechny moje myšlenkový pochody jsou moc složitý na to, aby se daly napsat, aby to to vůbec mělo smysl :D. A pak taky je neumím uspořádat na "papír", protože jich je moc a jsou moc složitý. Většina lidí by je vůbec nepochopila (někdy je nechápu ani já :D, ale ne, to ne, já je chápu).
Momentálně jsem celkem zaneprázdněná vymýšlením šatů na školní ples. A proč vymýšlením? Nechám si je totiž ušit :). A ptáte se v jakém luxusním salóně? :D Tak já Vám na to odpovím a moje odpověď je...u nás doma :DD. A máte ještě jednu otázku? Jak je to možné? Tak na tu Vám taky odpovím. Moje máma totiž vystudovala oděvku, takže umí úplně úžasně šít, což je super :). Takže teď už stačí jenom šaty navrhnout, koupit látky a být trpělivá, co z toho vznikne :D. Už se mi i trochu začala rýsovat představa, talže až se rozhodnu, tak Vám dám třeba vědět a až budou šaty na světě, tak se vyfotím a dám sem fotku (boože, to bude zase něco :D). Ale kdybyste měli nějaký nápady, tak je ráda přivítám ;).
Tak to už asi bylo těch mých keců dost, doufám, že Vám ještě nelezu na nervy :D.

Vaše Sherin

Reálný vampyrismus

11. listopadu 2008 v 20:49 | Sherin |  Upíři
Zase trošičku delší článek, ale dost mě zaujal, tak to ňák vydržte přečíst a napište mi, jak se Vám líbí, ju? ;)

A zde je zamyšlení o vampyrismu, ne o tom z filmů, nebo pohádek, ale o tom skutečném, kterým trpí někteří lidé. Je jen na vás, jak tento článek pochopíte a zda-li mě nebudete považovat za šílence.

Tak tedy ten dnešní vampyrismus... jak jistě víte, je to nezbytná touha po energii. Je jedno, jestli je to energie rovnou z krve, psychická energie, astrální nebo živlová. Dnešní představa upíra se bohužel drží té postavy z folklóru, co hltá několikrát za noc litry krve. Ne však všichni ale vědí, že krve je potřeba získat velmi málo a i takové množství stačí. Záleží jen na tom, jak vaše tělo vydrží dlouho. Krev je tekutina, která dává život, je v ní obrovská spousta životní energie, kterou upíři potřebují. Ne kvuli tomu, že by byli tak krvelační, ale pouze pro to, protože doplńovat energii jen z vlastního zdroje jim nestačí, jejich tělesná energie není tak velká, aby jim stačila k tomu, aby z ní 'uživili' všechny své smysly a schopnosti, proto ji musí brát jinak.

DNEŠNÍ REALITA:
Upíři se rozdělují na dvě základní skupiny a sice: Sang. a Psychičtí. Sanguiničtí se živí pouze krví, jako potravinový doplněk k získání energie pro své schopnosti, protože jejich vlastní jim k tomu nestačí. Nu a psychičtí se živí energii životní produkovanou každým tělem, kterou nasávají, není tedy potřeba krve. Ze Sang. upíra se stane často upír psychický, poněvač uvažte sami, je obtížné najít kdekoliv dárce, co by vám pravidelně daroval trošku své krve. Obecně platí, že čerstvě procitnutí upíři vydrží bez energie asi týden a s postupem času se interval potřeby prodlužuje, jak sílíte. Vampyrismus může mít ale také formu astrální, nebo živlovou, jak už názvy napovídají, způsob obživy se provádí buď tak, ze energii čerpáte z astrální roviny, nebo přes sny. A živlové krmení probíhá tak, že nasáváte energii z některého z živlu (nedoporučovala bych vodu, vodní plochy do sebe nasávají obrovské množství zbytkových a negativních energií).

Schopnosti...ty se liší od upíra k upírovi, ale co je snad spojuje všechny je to, že vidí dobře ve tmě a orientují se bez problémů i v tmě naprosté, naopak tohle má za důsledek to, že jsou citliví na denní světlo a slunce, také silná světla jiného původu. Slunce jim doslova bere energii a jejich citlivé oči je pálí a slzejí a jejich kůže často zrudne, okamžitě se spálí, nebo na ni naskáčou podivné rudé skvrny. Také dlouhý pobyt na slunci, byť v slunecních brýlích a co nejvíc zahaleni způsobuje, že je neskutečně bolí hlava a dostavuje se pocit naprostého vyčerpání a toho, že jim snad hlava brzo praskne... Dokáží také měnit barvu očí, hlavně ve vzteku, po nabytí energie a na slunci, jejich barva očí není určitá. Také jsou nesmírně citliví na jakýkoliv kouř, nebo vítr zvlášť když se jim dostane do očí. Měsíc jim dává energii a táhne je ven, jsou to noční tvorové, protože jak jinak, světlo nesnáší. Mají bledou pokožku, protože slunce jim způsobuje to, že jim hnisají, slzejí a pálí nesnesitelně oči a okamžitě rudnou a to nesnášejí, proto se schovávají a tak nejsou opálení. Většina vidí také aury a má vyvinutou velmi silnou intuici, dokážou vycítit zlo a jakékoli negace. Také ovládají práci s energií. Díky způsobu obživy se jim také dříve hojí rány a jsou odolnější nemocem. Nemyslete si však, že mimo braní energie se ničím neživí, jedí jako normální lidé, pouze jednou za čas se potřebují nakrmit.

Nu a teď se nabízí otázka, co se stane, když nekdo takový nedostane enrgii jakýmkoliv způsobem? Stane se to, že cítí něco jako hlad, ale nic jej nezasytí, až energie z krve, nebo psychické energie, celé tělo se oslabuje, protože vydává příliš mnoho energie na dané schopnosti, nebo vnímání smysly, což nejde zastavit a energie pouze jeho mu nestačí a vede tedy k naprostému vyčerpání a bolesti hlavy, dokud se zase nenakrmí. Tomuhle stavu doporučuji předcházet, může mít vážné následky.

Procitnutí...je odstartováno většinou nějakým traumatem, nebo zlomem v životě. Probíhá v období puberty a u každého se liší. Ale obecně platí to, že začnete videt dobře ve tmě a nepotřebujete světlo tam, kde ostatní ano. Také slunce vám začne vadit a doslova vás bolet. Začnete slyšet lépe a začne vás fascinovat pohled na krev a snad i to, že na ni máte chuť. Také mívají často procitající vampýři zálibu v hřbitovech, snad kvůli energiím a klidu, co tam mají, také začnete vidět duchy a některá místa se vám stanou nepříjemnými, neboť tam cítíte něco, co se vám nelíbí. Každopádně poznáte, že jste skutečný upír tak, že se napijete krve. Nezískávejte ji však násilím, ale třeba od blízkého přítele, kterému věříte a on vám ji poskytne, ubezpečte se, že má krev zdravou (AIDS) a poté novou žiletkou proveďte řez třeba na paži, stačí 1cm dlouhý a hluboký pouze tak, aby jste prořízli kůži. Sajte rovnou z rány, energie je větší. Pokud ucítíte něco nepopsatelného a budete chtít víc a jako by vás plnila energie, není o čem diskutovat, jste jeden z nich. První krmení je asi jako první panák, ale ta energie co máte se pak nedá popsat, nemluvě o tom, že smysly se vám zbystří a vše budete vidět jinak a líp i vnímat. Nejlepší je provádět tohle, když jste naprosto vyčerpaný, poté máte energie mnoho na překonání čehokoli a smysly jako novorozenec. Ale pozor i slunce se stává silnějším pro vás.

Mnoho doktorů popsalo vampyrismus jako nemoc, jako určitou světloplachost a alergii na slunce spojenou s častým vyčerpáním (např. Porfýlie ). Já jsem ale nepsala o žádné nemoci, ani psychické poruše, pověstech, píšu jen pravdu o tom, co je zde na tomto světě a stačí se jen dívat a vnímat, zapomenout na vědu, zákony života a vrátit se tam, kdy lidé žili v souladu s přírodou a měli rozšířené vnímání a věřili v skutečný vampyrismus. Oni věděli, že se prolínají dva světy, ten magický a hmotný. A upíři ovládají oba.

Každopádně, věřte, že vampyrismus, ten skutečný je možná blíž, než si myslíte a je jen na vás jak tenhle článek pochopíte, jestli tedy vůbec.


Vampyrismus

9. listopadu 2008 v 15:43 | Sherin |  Upíři
Trochu delší článek, ale tak co, to snad nevadí :D

Často je pokládána otázka odkud se vůbec vampyrismus vzal a kde je skryt jeho původ. Na tuto otázku dosud nikdo uspokojivě neodpověděl. Zatímco na jedné straně racionální věda odmítá dnes již vůbec připustit samostatnou existenci - vše popírá. Na druhé straně okultismus svou odpověď skrývá před zvědavými vědci.

Tvrdí se, že vampyrismus povstal v dobách velkého Egypta (asi 30 000 let př.Kr.) mocí egyptských černých mágů nebo je jeho původ připisován do asijských stepí a přiřazován ke kočovným kmenům, zatímco jeho vládnoucí dynastie pak na Balaton a do území tajemné Transylvánie. Vampyrismus tu ale byl již mnohem a mnohem dříve. Všechny tyto zmíněné původy jsou již jen viditelné a zaznamenané kořeny doposud rozrůstajícího kmene.

Jeho počátek se ztrácí kdesi ve vzdálené záři pohanských ohňů a prvotních magických rituálů. Přesně tam se začalo vytvářet jedno z nejstarších náboženství na Zemi, před 27 000 let. Ve vzývání božstev temných i nebeských. V uctívání života a volání smrti. Z té záře uctívání, volání a víry povstal ten, který nepatří temnotě ani nebi, který obývá obě říše, jak hmotnou tak i astrální.

Tak zrodil se Nosferatu, mocný vládce, poutník mezi světlem a tmou, životem a smrtí. Pradávný nadřazenec nad oběma světy. Genius vampyrismu, upírský velekněz. On je nadřazenec nad vším. Vrací k životu vše to, co se v kapkách krve ztrácí z tohoto světa, z lidských osudů, přání a životů. Propůjčí tak poznání magie, ale je nucen respektovat i velikost Boží.
"Odsuzuji Tě k živoucí smrti
a věčné touze po krvi"
Bram Stoker, Dracula

Vampyrismus je tedy bez hranic. Natož pak zemi či místo svého původu, jelikož jest původu astrálního - tedy nehmotného, litujícího za hranicemi našeho světa. Vznikl již při tvoření a dříve či později se projevil v každé významnější kultuře na Zemi.

Ve své podstatě se dělí vampyrismus na tři základní formy existence. Na astrální, hmotnou a psychickou. Všechny tyto formy jsou vzájemně propojeny a ovlivňují se na vzájem.

Vampyrismus je na Zemi už mnoho let, ale jisté je pouze jedno, do Evropy se dostal s římskými legiemi před dávnými časy. Římské legie všude rozsévaly smrt a prosazovali své náboženství. A s nimi přišlo to strašlivé cosi. Připomínalo to člověka, ale živilo se to čerstvou krví. Nikdy to nezemřelo a nahánělo to lidem hrůzu a strach....

Lidé věřili na přítomnost a existenci upírů ve své společnosti a bylo to pro ně naprosto přirozené. I když tajemné a záhadné, postavené na úroveň neobyčejného strachu. Ať už se jednalo o divoké kmeny východní Evropy, slovanské a baltské země, tak i o tradice starého Egypta a v neposlední řadě i o kultury střední a Jižní Ameriky.

Věděli, že upíři se vynořily z temnot a hlubin věků a stali se tak ztělesněním zla. Lidé se jich báli. Dávali jim nejrůznější jména a přisoudili jim podobu krvavé šelmy. A tato představ často přetrvává dodnes.

Vlastí upírů se stala Transylvánie, tato nejméně známá a prakticky nezmapovaná část východní Evropy. Tato země je plná divokých lesů a rozeklaných skal, kam si jen tak nikdo netroufne. Je to domov a útočiště vlků, medvědů a ohromných havranů, kteří se soumrakem v hejnech přelétávají nad zapomenutou krajinou černých lesů, hradních zřícenin a osamocených křížů na vrcholcích kopců.

Do oparu mlhy a rudého slunce se prolíná jejich smutné krákání. Noci tam jsou, jako vystřižené z hororů. Tesknivé vytí vlčích smeček a temné nebe s plujícími cáry mraků.
O udatné a krutém knížeti temnot, který tuto zemi kdysi obýval. Často byli v tomto kraji nalezeny mrtvoly s prokousnutým hrdlem - v očích nevýslovný děs. Přitom nikde známka po krvi. Kdo mohl ten se této končině raději vyhýbal.

Přesto se stávalo, že do divoké a temné krajiny zabloudili pocestný, co o krvavé historii neměli ani ponětí.

Pověsti a první záznamy o upírech jsou staré nejméně 5. až 6 000 let. Všechny legendy o upírech jsou si až neuvěřitelně podobné.

Temný noční přízrak vstávající z hrobu a sytící se krví živých lidí. Mezi lidi obvykle přichází mezi soumrakem a svítáním, pije jejich krev, čímž se udržuje při životě a chrání tak své tělo před rozkladem v hrobě.

V Evropě mají upíři své kořeny především v Rumunsku, Maďarsku, Srbsku, na Moravě, v Polsku a v Karpatech. Až m nohem později se objevili ve Francii, Anglii a Německu. Jako pravlastí upírů je nazývána Transylvánie.

Přesto si každá kultura charakterizovala svou vlastní představu upíra je však nejvíce rozšířená a stala se obecně společnou pro většinu kultur a národů. Zosobňuje ji tajemná, záhadná postava s plnými rudými rty a dlouhými zuby s kapkami krve.
Je obdařena nadpřirozenou silou, ovládá magii a má hypnotické schopnosti. Upírem může být i žena, ale všechny ženy jsou krvelačnější než muži.

O upírech, lépe řečeno vzkazech pro ně, se prý můžeme také dočíst v Bibli (Starý zákon). Znalci Starého zákona tvrdí, že určitá slova v třetí knize Mojžíšově, kapitole 17 jsou nepochybně adresována upírům:

"Krve žádného těla jísti nebudete, neboť duše všelikého
těla jest krev jeho. Kdokoliv by ji jedl, vyhlazen bude."

Věřilo se také, že Satan v podobě upíra měl svůj vliv v epidemii cholery, která zachvátila střední Evropu (Vše co si lidé vytvořili sami a je to zlé, tak to svádí na Satana) v roce 1417.

Jedinou, však všeobecně známou tradicí ochrany proti upírům lze pokládat křesťanský kříž. Je třeba se podívat na celou podstatu této této tradice z trochu jiného pohledu. Jít po stopách historických pramenů hlouběji do minulosti.

V slovanských a balkánských zemí východní Evropy je možné se na odlehlých a liduprázdných místech setkat se vztyčenými kříži. Jsou vyrobeny ze dřeva nebo z kamene. V dávných časech tudy vedly cesty poutníků a kupců. Časem se k těmto křížům dostavělo i nouzové přístřeší nebo kapličky. Kříž tady měl své poslání, chránit člověka v nouzi před bytostmi temnot. Nutno dodat, že doposud vznik a původ nebyl nikdy uspokojivě vysvětlen.

V době narození Ježíše Krista byl kříž považován za běžný mučící nástroj, na kterém se popravovalo.

Zajímavou historii má kříž vztyčovaný na hrobě, ještě mnohem dříve, než se spojoval s umučením Ježíše Krista a stal se symbolem křesťanství, tak se jím např. označovalo křížení cest.

Na křižovatkách se většinou pohřbívali lidé, kteří zemřeli nějakou nadpřirozenou smrtí. Tuláci, sebevrahové, neznámí lidé, ti, kterým se přisuzovala hrůzná pověst - čarodějové apod.. Kdyby se údajně chtěli vrátit do světa živých , věřilo se, že by nevěděli na jakou stranu se vstoupit. Než by se rozhodli, přišlo by svítání, kdy moc černých duchů končí...
Nejenom Křesťanský kříž , ale spousta dalších předmětů a rituálů souvisí s vampyrismem.
Nejvíce záznamů je však spojeno s nalézáním upírských hrobů, případně celých pohřebišť. Existuje o tom nejrůznější svědectví, jak z okultních studií, tak i úředních zápisů.

Definitivní tečku za nočními výlety upíra udělalo vždy spálení jeho těla na hranici. Na tomto místě je třeba dodat, že v Čechách spalování upírů zakázala až osvícená panovnice Marie Terezie.

Uvádí se asi 46 příčin, z nichž se nebožtíci nebo živí mění v upíry. Dále sebevrazi (kteří se stávají psychickými upíry v dalším životě), čarodějové (kteří se mohou stát upíry díky svým rituálům nebo jsou vybráni do užšího svazku), a údajně lidé postiženi církevní klatbou a úkladně zavržení jedinci (až samotáři). Také ti co byli prokleti vlastní rodinou a ti co se zapletli do magie.

Upír ve světě..

Podle některých lidí a okultistů byli němečtí a francouzští upíři mírnější a hodnější než kolegové z východních zemí. Zde je sepsáno pořadí zásad, kterými se řídí stav upírství a mimo jiné uvádí, smrtelná bledost, která se často upírům připisuje, nebývá vždy podmínkou.

Upíři se naopak projevují krásou a kypícím zdravím, až na občasnou nevolnost a malátnost. Sáním krve si upír prodlužuje svou existenci, přičemž intervaly mezi nasycením mohou být i několik let. A když už k tomu dojde, nemusí nutně zabít. Naopak rozmnožuje svůj druh.

Žijí v uzavřených komunitách a nikdo je z ničeho nepodezřívá. Důstojně skrývají svou identitu a naučili se přežívat tak, aby neuhynuli upálením nebo kůlem.

Upíři vyhledávají obvykle svou oběť, které se potom dvoří se všemi znaky milostné vášně a záhadné romantiky. Touží po sympatii a lásce nejen své oběti, ale i mezi sebou. upíři jsou démoni sexu a zvrácené erotiky s jemnou příchutí sadismu. V dějinách se stali dokonalým zosobněním něčeho nepochopitelného, nepoznatelného a záhadného. Něčeho, co může vyvrátit z kořenů celý běh lidského života a dokonce uhasit i jeho plamen.

Upíři se množí a násobí přesně podle temných nadpřirozených zákonů. Tajemné pouto v jejich existenci představuje hřbitovní hlína, která symbolizuje jejich spojení se záhrobím a jejich rakve, které v sobě nesou smrtelnou kletbu. Ten, kdo poruší klid jejich rakví, často umírá záhadnou a nevysvětlitelnou smrtí. Historie je poseta spoustou těchto případů a to nejen z oblasti vampyrismu.

"Hroby a rakve v sobě mohou skrývat neznámá tajemství, záhadné magické síly
nepochopitelné pro dnešní přetechnizovaný svět.
Mohou s nimi být spojeny ty nejneuvěřitelnější případy, záhadná úmrtí a tragické nehody.."

Nerozřešenou záhadou je třeba i mumie budhistického reformátora Tsonga Kaby z Tibetského kláštera Chaldan. Jeho rakev se volně vznášela bez viditelné podpory asi 20 cm nad zemí. Z Tibetu pochází i zpráva, že v nepřístupných podzemních kryptách paláce ve Lhase jsou uložena těla záhadných obrů. V roce 1957 to vypověděl syn vysoko postaveného hodnostáře Tibetské vlády, kterému lámové i přes velký zákaz dovolili sejít dolu. Vypověděl, že dlouho sestupoval po schodech se zavázanýma očima. Napočítal několik stovek schodů. Lámové během cesty vůbec nepromluvili. Když dorazili do hrobky, tak spatřil tři obrovská těla pokrytá zlatem. Těla ležela v rakvích z černého kamene. Dva muži a jedna žena. Žena měřila přes tři metry a největší z mužů pět metrů. Jejich hlavy byli na temeni lehce kuželovité, měli úzké čelisti, malá ústa a tenké rty. Těla byla v naprosto zachovalém stavu a budila dojem, že jsou pouze v hlubokém spánku.

Dá se usoudit, že se jedná o těla "Nefilů", pradávných učitelů lidstva, o kterých se v jistých souvislostech zmiňuje i Bible. Byli stvořeni spojením pozemských žen s démony (lépe řečeno s údajnými bohy či polobohy).

Vampíři, též upíři, jsou pekelné stvůry s nadlidskou silou, hbitostí a inteligencí postižené nesmrtí. Vesměs mají bledé tváře i celou pokožku, jen rty bývají krvavě rudé, pravděpodobně díky způsobu obživy - upír se totiž živí krví smrtelníků. Charakteristickým znakem těchto stvůr pak bývají nepřirozeně dlouhé špičáky, jimiž se upír zakousává do oběti s úmyslem sát krev.

Tito zplozenci pekel mají schopnost rozšiřovat své řady právě touto odpornou metodou, tedy sáním krve. Podle známého lékaře Cornella Pery z Trinsicu, který se v minulém století zabýval studiem vampírů, sliny upíra přenášejí nemoc, kterou pojmenoval Vampyrism.

Cornell Pery nám ve svém díle podrobně osvětlil, jak Vampyrism působí. Nejprve se slinami infikuje otevřená rána, podle Peryho k tomu dochází jen při sání krve, ale novější zprávy hovoří, že někdy stačí pouhé kousnutí upírem k přenesení nemoci. Infikovaný se pak, pokud setkání s vampírem vůbec přežije, začíná sám měnit ve vampíra. Postižený postupně zapomíná na svou lidskost, sluneční svit se mu stává nesnesitelným a po několika málo dnech jej i začíná zraňovat, straní se jej proto a přivyká zcela nočnímu životu, přes den spí. Postupem času zapomíná zcela na své lidství, začíná se živit krví a stává se lidem nebezpečný, mohutní jeho svalová hmota.

Je tedy nezbytné postiženému podati léku zvaného "Vampyre defoliant", jehož objevem Cornell Pery završil své životní dílo. Bohužel tento lék není snadné vyrobit a to z důvodu vzácnosti některých přísad. Nicméně recept je znám a mistři léčitelé vědí, jak lék destilovat.

Obrázky I.

9. listopadu 2008 v 15:25 | Sherin |  Upíři







Změna designu č.1

8. listopadu 2008 v 20:50 | Sherin |  O blogu
Tak jsem se rozhodla, že změnim vzhled blogu, poslední změna vzhledu byla....ee..:D...už je to dlouho no...:DD. Tentokrát jsem se rozhodla pro černou a fialovou a trochu šedý. Nejsou to pesimistický barvy, já jsem optimista, ale prostě se mi ta kombinace a i ty obrázky líbí.

Starý vzhled:

Nový vzhled (sice ho všichni vidíte, ale stejně :D):

Prostě včera byl nějaký zlomový den a já chci všude něco změnit, tak jsem se rozhodla, že prostě začnu u blogu. A jak se Vám vlastně líbí nový vzhled? Pište mi názory do komentářů.

Čtvrtek 6.listopadu 2008

6. listopadu 2008 v 18:34 | Sherin |  Deník
Tak sem si tak řikala, že bych možná mohla udělat na blogu ňáký změny, možná novej design, eště newim, ale něco snad jo. A proč "snad"? Protože poslední dobou (příčina známá-škola) nemam už tolik času, ale o víkendu bych se do něčeho pustila, ju? ;)
A co je jinak novýho? Tak ve škole klasika, píšem písemky, zkouší se, nic zvláštního :D. Ale novinka se přece jenom najde ;), už mi bylo 15, tak můžu konečně jít někam na brigádu a co se nestalo? Sem procházela jednou na Flóře kolem hračkářství a tam bylo, že přijmou brigádnice! :) Tak sem se tam včera po škole šla zeptat a řekli mi, že za 14 dní budou potřebovat nový brigádnice, tak že se mi ozvou :)), tak sem jim tam zanechala jméno, mobilní číslo a snad i dobrej dojem, ta, s kym se mluvila, vypadala, že sem se jí asi líbila :) (tak taky kdo by odolal mému úsměvu, který umim vyčarovat, myslím tím svůj tajný, záludný úsměv ;) ). A prý na prosinec přijímají i 3-4 brigádnice, takže nejpozději v prosinci (možná už od půlky listopadu) budu mít brigádu!! Juchůů!! :))

Neděle 2.listopadu 2008

2. listopadu 2008 v 11:37 | Sherin |  Deník
Lidičky, já mam takovou radost. :) Konečně se mi začalo dařit zacházet s Photoshopem, až budu mít ňákej dostatečně reprezentativní výtvor, tak ho sem dam, ale zatim radši ne, teprv se s tim učim ;). Ale už se to trochu lepší.
Zejtra začíná škola, to vám bez pochyby neuniklo, abych řekla, pravdu, vůbec se netěšim. Po prázdninách se asi nechce nikomu, ale i poletních prázdninách se mi chtělo do školy víc než teď. Ale čim to je? Já teda newim. Mam pocit, jakoby bych se bála tam jít. Jo, přišla sem na to, bojim se tam :(. Ale ne učení (i dyž do toho se mi nechce, ale nebojim se), nečeho jinýho...
No nic, škola je přece až zejtra, nebudu si kazit poslední den prázdnin depresí ze školy. :) Copak neska budu dělat?.....Určitě budu číst Zatmění (na 100%) a asi ho dočtu :D, sem začala v pátek; za chvíli se budu muset sebrat a jet do IKEA (eště pořád nám chybí ňákej nábytek nebo ňáký drobnosti) a co dál? Umeju si vlasy a co pak?...Musim něco vymyslet, začíná na mě lézt deprese, nechcete mi poradit? Plsssss :'-( Možná bych mohla patlat něco ve Photoshopu, ale dyž mi to nepude, tak riskuju, že budu mít eště větší depku....