François Villon - Čtyřverší

31. října 2010 v 17:01 | Sherin |  François Villon
Již nějakou dobou si lámu hlavu, jak na tomto blogu nejlépe uvést dalšího z mých oblíbených a vynikajících básníků - Françoise Villona. Nakonec jsem se rozhodla, nechť se uvede sám jednou ze svých nejznámnějších básní. Ano, je řeč o Čtyřverší neboli francouzsky le quatrain.

Překladů, musím podotknout, existuje mnoho a řekla jsem si proč troškařit a tak vám zde dávám všechny. Co jsem jich zatím našla, jich je "pouze" třináct, ale myslím, že konečný počet to nebude, protože jak prolézám antikvariáty, objevuji stále jiné a jiné překlady, slibuji vám tedy, že až nějaký nový překlad najdu, hned se o nej s vámi ráda podělím. Avšak o deset z těchto překladů se zasloužila Jarmila Loukotková, která přeložila kompletní Villonovo dílo a napsala o něm román Navzdory básník zpívá. Zahanbeně se musím přiznat, že stále leží doma v knihovně nepřečten, protože čas nenacházím dostatek času se do takové knihy pustit.

O Villonově životě vám řeknu něco až někdy jindy, ale možná by se hodilo říct pár faktů a zajímavostí o Čtyřverší. Villon napsal své Čtyřverší roku 1462 v pařížském Châteletu, když byl odsouzen k smrti oběšením. Byl usvědčen z účasti na loupeži v pařížské teologické fakultě, z níž před lety došlo. Nakonec po odvolání mu byl trest zmírněn na destileté vyhnanství.

Asi jste si všimli, že François je někdy překládáno jako Francouz a někdy jako František. To z toho důvodu, že v té době se obojí psalo i vyslovovalo stejně a dnes se můžeme pouze dohadovat, co básník zamýšlel. Já osobně se přikláním k té variantě, že Villon je naštvaný, že je Francouz z Paříže, protože jeden z jeho kumpánů byl Savojan a v jeho prospěch zakročil savojský vévoda. Ovšem kdo by se zastal Pařížana?

Jinak o rozboru básně by toho napsat samozřejmě mnoho, ale myslím, že toto by tak stačilo. Zde si můžete tedy všimnout, jak se překladu Villonova Čtyřverší zhostili různí překladatelé. Mezi Villovi překladatele se řadí Jaroslav Vrchlický, Otokar Fischer, Pavel Eisner, Jarmila Loukotková, Jindřich Hořejší či Bohuslav Mathesius.

Tento článěk tedy věnuji všem milovníkům poezie a obzvláště francouzské poezie.


Pro srovnání (a také pro ty, kteří umí francouzsky) je zde originál ve starofrancouzštině:
Je suis François, dont ce me poise
Né de Paris emprès Pontoise
Qui d'une corde d'une toise
Saura mon col qui mon cul poise

A přepis do moderní francouzštiny:
Je suis François et cela me pèse
Né à Paris près de Pontoise
Et de la corde d'une toise
Mon cou saura ce que mon cul pèse

Různé překlady:
I.  Jsem Franta Francouz, čert to vem,
z Paříže slavné původem.
Teď s oprátkou mi přijdou sem,
krk zví, co vážím se zadkem.

II.  Jsem Franta Francouz, tím hůř pro mne,
a v pařížském jsem zrozen domě.
Teď v smyčce na nejbližším stromě
krk zváží zadek, a je po mně.

III.  Jsem Francouz, což mi škodí nejvíce,
a z pařížské jsem zrozen ulice.
Soud oprátku mi na šíj hodit chce,
krk pozná tak, co váží zadnice.

IV.  Jsem Francouz, což mi přítěží je,
krev Pařížana ve mně bije.
Teď na oprátku zví má šíje,
jak hříšný zadek přetěžký je.

V.  Jsem Franta Francouz, což můj kříž,
tělem i duchem pro Paříž.
Teď na oprátce vbrzku již
krk pozná, co je zadku tíž.

VI.  Jsem Franta Francouz, což radš zapřít chci,
a pařížskou jsem zrozen ulicí,
už brzo na oprátce visící
můj krk zví, jak mám těžkou zadnici.

VII.  Jsem Francouz, z čehož žal mám v líci,
a do Paříže příslušící.
Teď chystají mi šibenici,
krk zví, že tíž tkví na zadnici.

VIII.  Jsem Franta Francouz, což je mi jen k tíži,
a rodem, bytem tady ve Paříži.
Teď krk můj, který do oprátky víží,
řve z plna hrdel, jak ho prdel tíží.

IX.  Jsem Franta Francouz, toho čert si váží,
vždyť rodná Paříž se mě zbavit snaží.
Teď šíje, na niž oprátku mi hází,
řve z plna hrdel, kolik prdel váží.

X.  Jsem Francouz Franta; noční hádku
mi rodná Paříž srovná v chládku:
až pověsí mě na oprátku,
krk pozná vkrátku váhu zadku.

XI. Jsem Pařížan, to něco váží!
Nicméně se mi nepodaří
zjistit, co oprátce se daří:
zda řiť více než hlava váží.

XII. Franta jsem franský, z čehož bídně mi je,
v Paříži začla se má historie,
na šňůře sáhové, jež z konopí je,
co váží prdel má, teď zví má šíje.

A na závěr ještě poslední verze, kterou asi zná většina z vás nejlépe:
Františku, už tě nepotěší,
že Francouz jsi a ze vsi zdejší;
teď na krk oprátku ti věší,
ať pozná, oč je zadek těžší.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Julie Francoise Julie Francoise | Web | 31. října 2010 v 17:35 | Reagovat

Výborně, tohle to chtělo! Jsem moc ráda, že jsi na Francoise nezapomněla! A román Navzdory básník zpívá určitě přečti co nejdřív, je to jeden z nejlepších historických románů, co znám - a že jsem jich četla fakt hodně. Ale varuju tě - na konci budeš brečet, je to šíleně dojemný. A zároveň napsané dost poetickým, ohromě barvitým a vysloveně krásným stylem - aniž by se to byť jen vzdáleně blížilo kýči.
Ke Čtyřverší - já mám asi nejradši překlady číslo 8 a 9. Jo, já vím, jsem sprostá, ale to slovo prdel mi tam vyloženě sedí, ostatně myslím, že když to Francois psal, určitě neměl náladu na to vyjadřovat se uhlazeně... A krom toho mi sedí ten překlad Franta Francouz, bezvadně to vystihuje fakt, že to slovo mělo dva významy.
Díky za pěkný článek:-)

2 Sherin Sherin | E-mail | Web | 31. října 2010 v 18:04 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že se ti článek líbil :-) Já osobně si taky myslím, že když to François psal, neměl náladu na nějaké zdvořilosti a ostatně k němu by to ani nesedělo. Souhlasím s tebou, že Franta Francouz tam dobře sedí, vyjadřuje to oba významy. Tu Loukotkovou musím napravit, jsem si toho vědoma a stydím se, že jsem se k tomu ještě nedostala.
Jinak ještě jednou děkuji za pochvalu článku :-)

3 Julie Francoise Julie Francoise | Web | 31. října 2010 v 18:29 | Reagovat

[2]: De rien:-) Mimochodem, jak se ti u Nejvyšší bytosti daří psát na počítači cédille?

4 Sherin Sherin | E-mail | Web | 31. října 2010 v 18:58 | Reagovat

[3]: Mám přepnuto na francouzskou klávesnici ;-)

5 Altariel Altariel | Web | 31. října 2010 v 20:41 | Reagovat

Ách... :) Ty víš jak potěšit mé pokleslé mravy. Děkuji

6 Sherin Sherin | E-mail | Web | 31. října 2010 v 20:44 | Reagovat

[5]: Není zač :)

7 Nebožka Nebožka | Web | 1. listopadu 2010 v 14:40 | Reagovat

Je zajímavé, jak všelijak se jedno čtyřverší dá přeložit:)

8 Cut Wrists Cut Wrists | Web | 1. listopadu 2010 v 19:30 | Reagovat

má oblíbená! souhlasím s Nebožkou! je opravdu zajímavé číst všechny překlady a srovnávat si je a zároveň si říkat, jak bych to přeložila já! Nejsem si jista, jestli je slovo "prdel" vhodné pro básně někoho takového, ale musím uznat, že se tam dost hodí, více než "zadek" nebo "řiť", a dává celému dílu krásné kouzlo!
velice povedený článek ;-)

9 Katka Katka | Web | 14. dubna 2011 v 22:48 | Reagovat

Ahojky, pekny clanek :-) Navzdory basnik zpiva rozhodne doporucuju ;-) ja nemam rada historicke romany, ale tenhle za to stoji ;-) ja to mela sfouknute za dva tydny (cetba jen ve skole o prestavkach) s tim, ze basne jsem cetla asi trikrat - nemohla jsem se na ne dosyta vynadivat :-D

10 funecita funecita | 12. října 2012 v 8:35 | Reagovat

[2]:ano, souhlasím, Navzdory básník zpívá je nádherná kniha

11 funecita funecita | 12. října 2012 v 8:36 | Reagovat

To je výborné, tyto překlady, moc zajímavé.

12 Helena Helena | E-mail | 11. května 2016 v 22:39 | Reagovat

Narazila jsem na váš článek, když jsem hledala právě toto čtyřverší od vlastně jediného básníka, který mě kdy opravdu oslovil (a to ještě hlavně díky J. Loukotkové ;-).
Netušila jsem ovšem, že je těch verzí tolik! Díky, opravdu zajímavé! (Lituju, že neumím Francouzsky...)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama